Historie botaniky má své kořeny v ústním podání paleolitického člověka, který se živil výhradně sběrem plodin, . Zřejmé pokročilé znalosti registrujeme v období neolitické revoluce - přechodu člověka k zemědělství. Větší zájem o samotnou rostlinu se projevil až ve starých Athénách u Aristotelova žáka Theofrasta. V Evropě byl po dobu středověku většinou zájem pouze o lečivé účinky rostlin, které byli zapisovány do tzv. herbářů.
V Evropě se botanika odlišila od zemědělství a medicíny až v renesanci. V českém prostředí na to měl velký vliv lékař Adam Zalužanský ze Zalužan na konci 16. století. Vynález mikroskopu byl převratný objev, který umožnil nahlédnout do anatomie rostlin.
Zoologii lze dělit na všeobecnou zoologii, zabývající se obecnými jevy a zákonitostmi vlastními všem nebo mnoha skupinám živočichů, a systematickou zoologii, která studuje jednotlivé skupiny živočichů. Aplikovaná zoologie přenáší teoretické znalosti zoologie do praxe (např. lesnická zoologie).
Za zakladatele zoologie je považován Aristoteles. Odborníci zabývající se zoologií se nazývají zoologové.
Anatomie člověka je obor anatomie, který se zabývá vnitřní stavbou lidského těla a uspořádání vnitřních orgánů v těle.
GEOLOGIE
Je to věda, která se zabývá stavbou zemské kůry a ději v ní, mineralogie zkoumá nerosty, petrologie horniny.
Studuje člověka jako jedince i druh.
Zahrnuje spoustu vědních oborů, např. fyziologie, anatomie, antropologie, somatologie a další...